Interiér kostela sv.Jakuba v Kratonohách je krásnou ukázkou španělského baroka

První zmínka o kostele sv Jakuba v Kratonohách pochází z roku 1351, respektive 1352. Původní gotický kostel byl v roce 1384 a 1409 kostelem farním. Barokní úpravy byly provedeny za hraběte Michny v roce 1710, který vlastnil Kratonohy v letech 1701 – 1716 a tehdy se stal opět kostelem farním.


V roce 1693 podala žádost paní Barbora Bryslová, rozená Michnová z Vacínova, k české zemské komoře o povolení lámání kamene z jistého lomu při Hůře Kunětické a to pro stavbu kostela v Kratonohách zasvěceného Všem svatým. Žádosti bylo vyhověno s tím, že lámání a otevření skály, jakož i vození kamene si obstará vlastními lidmi. V roce 1716 koupil Kratonohy nejvyšší kancléř království českého František Ferdinand hrabě Kinský. v tuto dobu byl již barokni přestavěny kostel úplně hotový. Dobrodinci tohoto kostela byli : pan Jan Zabrdovec, který držel poplužní dvůr v Obědovicích, rovniž pan Jiřík a Jan z Obědovic. Také urozená paní Magdalena, manželka pana Jaroslava Vodkolka pána z Obědovic.


Kostel je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií (s panskou oratoří v patře) na severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Zevně jsou opěráky a segmentově uzavřená okna s šambránami s uchy a kapkami, okna v presbytáři jsou oválná, v nároží věže jsou pilastry. Portál do lodi je barokní, rámovaný pravoúhlým ostěním s uchy, portál do sakristie je uzavřen půlkruhově.


Stěny uvnitř  kostela jsou členěny pilíři s toskánskými hlavicemi, oratoř  je otevřena do presbytáře obdélnými okny. Presbytář je  sklenut jedním polem valené klenby s lunetami a v závěru konchou s lunetami, loď pak dvěma poli valené klenby s lunetami, triumfální oblouk je  půlkruhový, na vrcholu vítězného oblouku kostela je alianční erb vymalovaný v plasticky bohatě zdobených kartuších, kde se michnovský znak objevuje společně s heraldickým znakem Michnovy manželky Marie Karoliny von Wopping.. Klenba celého kostela je  pokryta bohatou štukovou dekorací s freskami zobrazujícími mládí Kristovo (ikonograficky výjimečnými) a malbami symbolů a nápisů. Sklomalby od J. Veselého jsou ze začátku 20. století. Kruchta je kolem roku 1710, uprostřed konvexně prohnutá, nesena je dvěma karyatidami a vespod je kazetovaná.


Zařízení kostela je barokní, ikonograficky velmi pozoruhodné. Hlavní oltář byl zřízen roku 1710 hrabětem J. V. Michnou z Vacínova, podle oltáře sv. Jakuba z Compostelly: štuková jeskyně, v níž uprostřed je dřevěná socha sv. Jakuba, na stěnách pak sochy sv. Petra a Pavla, nad grottou plastiky plameňáka, sov, orlíků a dalších ptáků, nejvýše sousoší Navštívení Panny Marie, po stranách poprsí Krista a Panny Marie. Levý boční oltář sv. Anny je rozvilinový, kolem  roku 1700, uprostřed je čtvercový obraz sv. Anny, kolem jsou  oválné medailony 6 světců a Panny  Marie. Pravý oltář Panny Marie Karlovské je rokokový, z poloviny 18. stolatí. Kazatelna je barokní, kolem roku 1710, ve tvaru velryby s otevřenou tlamou. Ve stěnách kostela jsou zasazeny reliéfy křížové cesty ze začátku 20. století, asi od  Suchardy.


Křtitelnice je cínová z roku 1604.  Zevně na kostele jsou čtyři náhrobníky ze 16.století a dva ze začátku 19. století (jeden je datován 1806).