Nejvýznamnější přemyslovské hradiště západních Čech bylo předchůdcem Plzně

Na ostrožnovitém výběžku návrší Hůrka, vymezeném údolím Tymákovského potoka a řekou Úslavou při jejich soutoku leží nejvýznamnější přemyslovské hradiště západních Čech. Vícedílné významné hradiště má rozlohu asi 4,2 ha.

Rotunda sv. Petra


Na východní straně areálu hradiště se rozkládá horní předhradí beze stop po vnějším opevnění, zřejmě lehká konstrukce. Na jeho ploše býval kostel sv. Kříže z 12. století. Střední část areálu zaujímá akropole chráněná od východu mohutným příčným valem a příkopem, se vstupní branou v jižním úseku. Zde stával dnes již zaniklý kostel sv.Vavřince z druhé poloviny 11.století. Na západní straně přiléhá dolní předhradí oddělené od akropole příčným valem se zachovalou rotundou sv. Petra z 10. století původně stojící v samostatném opevněném velmožském dvorci. Přístupová cesta vedla i ze západní strany podhradí, na úpatí ostrožny ostrožny jí přepažoval mohutný val s bránou, již zničenou.

Dlaždice na podlaze rotundy

Plocha hradiště byla již osídlena v eneolitu a pozdní době halštatské, v 7. až 8. století v prostoru předhradí existovala slovanská výšiná osada opevněné hradiště vzniklo v 10.století nad důležitou zemskou stezkou do Bavorska.

Půdorys rotundy

Toto nejvýznamnější přemyslovské hradiště západních Čech, správní a ekonomické centrum od 10. až do 13. století bylo nazývané Plzeň. Po založení středověkého města Plzně v roce 1295 českým králem Václaven II. ztratilo svůj původní význam a začalo se nazývat Starým Plzencem.

Podle Kateřiny Sučkové a romana Abušinova - Staročeské hrady

(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)