Obyčejně se má za to, že pražský Hrad byl zapsán jistě již jako pradávný majetek českých králů nebo „koruny České" v nejstarších veřejných pozemkových knihách, tedy v zemských deskách.
Avšak není tomu tak a leckoho snad až překvapí, když prozradíme, že zápis vlastnictví Hradu pražského do úředních knih tohoto druhu pochází teprve z doby známé války rakousko-pruské v roce 1866.
V deskách zemských se lze přesvědčit, že teprve 13. listopadu 1866 bylo do nich vloženo vlastnické právo k „císařskému královskému dvornímu hradu čp. 1 na Hradčanech v Praze "na jméno „c. k. dvorní aerár (k. k. Hofaerar)", a to hlavně na základě vysvědčení, vydaného c. k. místodržitelstvím v Praze ze dne 11. června 1866.
Je patrno, že vlastně nikdy takového zápisu nebylo zapotřebí, neboť vlastnictví Hradu bylo vždy evidentní a naprosto nesporné, jak toho podobné příklady možno najít i jinde, na př. u hradu Budínského, k němuž právo vlastnické na jméno „Magyar Szent Korona", t. j. „Svatá koruna uherská" bylo do veřejných knih vloženo dokonce teprve až v roce 1873.
(Národní listy, Večerník 31.8.1940)
Avšak není tomu tak a leckoho snad až překvapí, když prozradíme, že zápis vlastnictví Hradu pražského do úředních knih tohoto druhu pochází teprve z doby známé války rakousko-pruské v roce 1866.
V deskách zemských se lze přesvědčit, že teprve 13. listopadu 1866 bylo do nich vloženo vlastnické právo k „císařskému královskému dvornímu hradu čp. 1 na Hradčanech v Praze "na jméno „c. k. dvorní aerár (k. k. Hofaerar)", a to hlavně na základě vysvědčení, vydaného c. k. místodržitelstvím v Praze ze dne 11. června 1866.
Je patrno, že vlastně nikdy takového zápisu nebylo zapotřebí, neboť vlastnictví Hradu bylo vždy evidentní a naprosto nesporné, jak toho podobné příklady možno najít i jinde, na př. u hradu Budínského, k němuž právo vlastnické na jméno „Magyar Szent Korona", t. j. „Svatá koruna uherská" bylo do veřejných knih vloženo dokonce teprve až v roce 1873.
(Národní listy, Večerník 31.8.1940)
(kp, sportovnilisty.cz, foto:arch)
