Žulová (do 5. února 1948 Frýdberk, německy Friedberg) je město na západě Českého Slezska, v severozápadní části okresu Jeseník.
Nad vtokem říčky Šlipy, která ve svém horním toku tvoří malebné peřeje, do Vidnavy leží toto nejmenší slezské město velmi starého původu. Okolí je prostoupeno mramorem a žulou, proto většina lidí se zde živila kamenickým průmyslem. Kolem města je řada velkých lomů, v městečku bývaly brusírny kamene a odborná kamenická škola.
Kostel s hradní věží v Žulové
Na naší fotografii z roku 1932 nevelké čtvercové náměstí vroubí přízemní a jednopatrové domky, uprostřed stojí jednoduchá, vkusná statue P. Marie, socha na oblém sloupu, obklopená kamennou balustrádou.
Podivuhodnou stavbou je farní kostel; stojí na ostrohu uprostřed hřbitova, je obehnán hlubokým příkopem, přes nějž vede most. Je zbudován na základech starého hradu, založeného v dávných dobách. Zůstala mocná okrouhlá věž z lomového kamene s úzkými střílnovými okénky, na ní je přistavěna hranatá věžička, krytá helmou. Věží je prolomen vchod do kostela, opírajícího se o věž. Je to jedinečná stavba toho druhu, kde původní věže hradu použito bylo při stavbě kostela. Hradní nádvoří stalo se hřbitovem. V této podobě slouží kostel dodnes a jedná se o zajímavou raritu. Kostel včetně hradní věže je chráněn jako kulturní památka ČR.
Původ hradu neznáme. R. 1358 získal jej vratislavský biskup a přestavěl jej. Ve válkách zanikl, až r. 1588 byl znovu postaven. R. 1657 shořelo město i hrad, který zůstal zříceninou, až jej dostalo město a k věži přistavělo kostel.
Jinou starou památkou je kamenný most pocházející z doby založení města. Z pradávných časů jsou „Venušiny poháry" (Venusnapla), prohlubeniny v žulových balvanech (jako jsou „Vírové hrnce" v pohoří Žaltmanu v Čechách). Nad městem na návrší zvedá se poutní kostelík, který dodával obrazu města malebný rázu.
Nad vtokem říčky Šlipy, která ve svém horním toku tvoří malebné peřeje, do Vidnavy leží toto nejmenší slezské město velmi starého původu. Okolí je prostoupeno mramorem a žulou, proto většina lidí se zde živila kamenickým průmyslem. Kolem města je řada velkých lomů, v městečku bývaly brusírny kamene a odborná kamenická škola.
Na naší fotografii z roku 1932 nevelké čtvercové náměstí vroubí přízemní a jednopatrové domky, uprostřed stojí jednoduchá, vkusná statue P. Marie, socha na oblém sloupu, obklopená kamennou balustrádou.
Podivuhodnou stavbou je farní kostel; stojí na ostrohu uprostřed hřbitova, je obehnán hlubokým příkopem, přes nějž vede most. Je zbudován na základech starého hradu, založeného v dávných dobách. Zůstala mocná okrouhlá věž z lomového kamene s úzkými střílnovými okénky, na ní je přistavěna hranatá věžička, krytá helmou. Věží je prolomen vchod do kostela, opírajícího se o věž. Je to jedinečná stavba toho druhu, kde původní věže hradu použito bylo při stavbě kostela. Hradní nádvoří stalo se hřbitovem. V této podobě slouží kostel dodnes a jedná se o zajímavou raritu. Kostel včetně hradní věže je chráněn jako kulturní památka ČR.
Původ hradu neznáme. R. 1358 získal jej vratislavský biskup a přestavěl jej. Ve válkách zanikl, až r. 1588 byl znovu postaven. R. 1657 shořelo město i hrad, který zůstal zříceninou, až jej dostalo město a k věži přistavělo kostel.
Jinou starou památkou je kamenný most pocházející z doby založení města. Z pradávných časů jsou „Venušiny poháry" (Venusnapla), prohlubeniny v žulových balvanech (jako jsou „Vírové hrnce" v pohoří Žaltmanu v Čechách). Nad městem na návrší zvedá se poutní kostelík, který dodával obrazu města malebný rázu.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
